O víkendu 18.-19. ledna zajíždělo družstvo A64 Grygov k extraligovému dvojkolu na sever Čech. Vzhledem k tomu, že nám z různých důvodů chyběli hned čtyři hráči základní sestavy a čekala nás družstva plná velmistrů, nebyly naše vyhlídky úplně růžové. Pro sobotní zápas proti šampiónům z Nového Boru jsme stanovili jasnou taktiku – zbytečně se neunavit a nedostat kanára. První část úkolu vzorně splnili Radek Sluka (5.šachovnice) a já (3.) – oba jsme černými chybovali už v zahájení a další odpor byl jen symbolický. Myslím, že Sasikiran a Markoš si tak „dobře“ už dlouho nezahráli.
Druhou část nečekaně zařídil na 1. desce Ríša junior – černými v královské indické statečně obětoval pěšce a David Navara se tak dlouho vyhýbal vyrovnaným pozicím, až byl útok černého neodrazitelný. Bohužel další zázrak se nekonal, Honza Vrána (4.) prohrál s Hráčkem, Dejf (2.) sice šachovnici podpálil, ale bývalá světová dvojka – Alexej Širov zápletky zvládl lépe a připsal již čtvrtý bod pro domácí. Tereza Olšarová (8.) získala bílými příjemnou pozici, bohužel GM Cvek postupně získával políčko za políčkem a v koncovce již zcela dominoval. Velice pěknou partii sehrál Pepa Obšivač (6.), bílými získal proti naší bývalé jedničce GM Vlastovi Babulovi velkou převahu, ale stačila chvilka nepozornosti a vše bylo v trapu. Karolína Olšarová (7.) stála od zahájení podivně, ale nakonec vzdorovala nejdéle. Bohužel v koncovce nevyužila všechny šance a tak Štěpán Žilka stanovil konečný výsledek 7:1 pro domácí.
Krásný bod jsme ve vyhlášeném novoborském podniku AJETO dobře zajedli a zapili, pobavili jsme, dokonce i šíleně smutnou Terezku jsme dvakrát rozesmáli. Zábava pokračovala i při večerní Vesničce střediskové a na neděli jsme se vyspali do růžova.
Proti Turnovu jsme nastoupili ve stejné sestavě, velkým odhodláním a skvělou taktikou – vyjít ze zajištěné obrany a v časovkách nečekaně zavěsit. První část vyšla – již po dvou hodinách hry byly zaknihovány remízy v partii mé a obou našich sedmikrásek, soupeři nebyli proti.
Trošku nás znejistěl Radek, který bílými vystavěl bezperspektivní pozici a GM Polák dokázal, že postupné obléhání slabin soupeře zvládá stále dokonale. Časovky nám bohužel vzaly všechny iluze – takřka současně prohrál Junior – legenda československého šachu GM Ftáčnik sehrál opravdu výbornou partii a všechny útočné pokusy našeho hrdiny zkušeně odrazil, a také Dejf, který si dle svých slov „ani neškrt“. Smutně se vyvíjela i Havranova partie – černými pohodlně vyrovnal, pak ale přehlídl lehkou taktiku a mohl se vzdát. Rozhodl se bojovat a vyplatilo se – zkušený IM Konopka také chyboval a byl nucen se smířit s remízou. Nejdéle držel náš prapor Pepa proti GM Vokáčovi, v královské indické obětoval tři pěšce a získal nebezpečnou iniciativu. Velké Voko kontrovalo vrácením pěšce a protiobětí kvality, pozice se tedy materiálně a snad i pozičně vyrovnala – dopadnout mohla opravdu jakkoliv. V páté hodině hry sebral Pepa i druhou kvalitu, to ale neměl dělat – jeho dáma, dvě věže a poslední pión nemohli dámě, střelci, jezdci a pěti pěšcům soupeře dlouho vzdorovat – inu „pěšci jsou přece duší hry“!
Nakonec tedy hrozivých 2:6, výkon možná tak špatný nebyl, ale soupeři zahráli opravdu dobře. Chceme-li pomýšlet na nějaké zápasové body a udržení v soutěži, musíme v dalších zápasech nastoupit kompletněji a pořádně zabrat!
Komentáře již byly uzavřeny.