V sobotu byla naším soupeřem Karviná, která obě úvodní kola prohrála, a tak nebylo těžké uhodnout, že přijedou ve své maximální síle. Ani my jsme se nenechali zahanbit a v našem krásném domácím prostředí na Přírodovědě jsme nastoupili v základu.
Začátek zápasu se těžce nepovedl mně, když ani po hodině ošívání se na židli jsem nebyl schopen vzpomenout si na pokračování mé korunní varianty proti Francouzské, a velmi rychle jsem poslal své družstvo do oslabení. 0:1
Naštěstí na ostatních šachovnicích se i přes tento hendikep začala projevovat naše kvalita. Nejprve na dvojce Kamil černými korektně remizoval s Mariánem Jurčíkem a nedlouho poté zavěsil Dejf s kapitánem hostů Jaroslavem Sobkem:
21.Sf3! Trpělivý a přesný tah, po kterém je černý zcela bezbranný proti postupu e5 s totální demolicí. 21…Dxc2 22.e5 Vxd6 23.Vxd6 Sxf3 24.gxf3 0-0 25.exf6 Jxf6 Černý sice zahrál ty nejlepší tahy, ale přesto stojí zcela na prohru. Náš hráč si vše bezpečně pohlídal. 26.Vd8 Dc5 27.Db8 Jd7 28.V1xd7 Dc1+ 29.Kg2 Dc2+ 30.Kf1 Db1+ 31.Ke2 Dxa2+ 32.Vd2 Dc4+ 33.Kf2 Dc5+ 34.Kg2 Dg5+ 35.Kh1 1-0
Takže vyrovnáno 1,5:1,5.
Následně remizoval Michal Luch černými s Lubošem Roškem v oboustranně ostré partii. Původně jsem si myslel, že Michal někde propásl výhodu, ale po zpětném průzkumu musím opravit svůj názor, remíza je zasloužená. 2:2
Poté nás poslal do vedení Ríša senior, který zvládl výborně partii se svým exsvěřencem Jarkem Olšarem, k ničemu ho nepustil a zkušeně zabodoval. 3:2
Na šesté šachovnici jsem hodně věřil Burčovi, že by se mohl prosadit proti Petrovi Polochovi. Burča skutečně černými dokázal vydyndat jakous-takous šanci, bohužel soupeř byl v oboustranné časovce na výši a po ní už vše nezadržitelně směřovalo do remízové koncovky různobarevných střelců. 3,5:2,5
Ve finále nám zbyly dvě partie, jejichž výsledkem si nemohl být nikdo jist. Na dvojce nejdřív Ríša Junior přežil v časovce téměř jistou smrt, když na šachovnici byli jen těžké figury, různobarevní střelci a Richardův holý král. Po časovce to byl sice pořád trojtip, ale oba hráči prokázali své kvality a partie nakonec skončila „oboustranným“ věčným šachem. 4:3
Na závěr nám zbyla partie Honzy Vrány, který ale bohužel hrál v sobotu jako nějaké jiné zvíře. Jeho soupeřem byl karvinský žolík Pepa Lys. Po 25 tazích to vypadalo na nějakou remízovou šudlačku, pak ovšem Havran cosi přehlédl a začal trpět v bezperspektivní pozici. Tu ostřílený karvinský mazák zkušeně stupňoval, pak se ale i u něj začala projevovat nervozita a nedostatek nikotinu a partie vrcholila ve druhé časovce, kdy Honza už hrál na půlminutě, zatímco Pepa měl ještě asi 10 minut:
48.Sf3?! (Lepší je 48.Sf7!, aby po případném Vh3 49.c5 nemohl černý zahrát Vxg3 kvůli 50.c5 s výhrou.) 48…Vh3! (jediné) 49.Kf4 Vh2! (opět) 50.c5 Vf2! (zase) 51.Ke3 Vxa2 52.c6 Va3+ (To možná mohlo počkat, ale budiž.) 53.Kf4 Sc8? (Správné bylo 53…Se6 s myšlenkou 54.Sg2 Vc3 55.Ke5 Vc2! 56.Sf3 Vc3! a černý přežije.) 54.Sd5! Centralizovaný střelec perfektně vykrývá celou šachovnici a dělá cestičku pro krále. Černý je ztracen. 54…Vd3 55.Ke5 Vxg3 56.Vh7! f4 57.c7+ Ke8 58.Sf7+ Kf8
59.Vh8+?? Nervy pracují na všech úrovních. Po 59.Kf6 Vh3 60.Vxh3 Sxh3 61.Se6 je vymalováno. 59…Kxf7?? A teď zas pro změnu chybuje náš hráč. Po 59…Ke7 60.Vxc8 Vc3 (nebo Kd7) vše skončí v koncovce věž a střelec proti věži, která je oficiálně remis. I když je to teda hodně těžký, jak ukázala například partie z nedělního kola Jirka-Petr (to jsou vážně příjmení), kde renomovaný IM koncovku neudržel. Takhle je ale konec hned. 60.Vxc8 Vc3 61.Vh8 1-0
Nakonec tedy 4:4, nejspíš spravedlivých. Dvojí karvinský pohled na stejný zápas od Jardy Sobka a Luboše Zimnioka můžete najít zde.
Na neděli jsme si proti Třinci stanovili taktiku osmi remíz a jedné náhodné výhry. 🙂 Shodou okolností a losu hrálo i třinecké béčko ve stejné budově (samozřejmě 4:4), takže to byl pro Třinec takový den otevřených dveří.
Tento plán zazdil už asi po dvou hodinách hostující Vojta Plát, který si dle vyjádření hostujícího kapitána Honzy Sikory „spletl vážnou partii s bleskovkou“. Následně dostal svolení remizovat i náš druhý Polák s Igorem Štohlem, neboť je čekala dlouhá cesta na sever. 1,5:0,5
Další průběh jsem tolik neregistroval, neboť jsem měl dost problémů se svojí partií, ale když jsem po 40. tahu vstal, vedli jsme k mému milému překvapení 3,5:0,5, neboť zvítězil i Radek Sluka nad Milanem Walkem a David Kaňovský nad Romanem Chytilkem.
Pravda je, že já jsem v ten moment už jen zdržoval svůj konec a moc dlouho netrvala ani partie na osmičce. 4:2
Osud zápasu tak měli ve svých rukách otec a syn, bohužel duch chyběl. Ani jednu horší koncovku se nepodařilo udržet, a proto zápas skončil „další nudnou remízou“. 4:4
To, jestli se jedná o body zlaté nebo ztracené, ukáže až další průběh ligy. Za sebe můžu jen prohlásit, že je lepší remizovat než prohrát.
Komentáře již byly uzavřeny.