Léto rychle uběhlo a se začínajícím podzimem se rozbíhají i pravidelné soutěže družstev. V loňském roce vyhrál a tedy i postoupil do druhé ligy silný Jeseník. V letošním ročníku krajského přeboru jsou soupisky družstev mnohem vyrovnanější a není zřejmý žádný velký favorit na postup. Dle mého názoru každý může porazit každého a bude vždy záležet na tom v jaké sestavě (a formě) nastoupí k jednotlivým utkáním.
Nás v prvním kole čekalo tuto neděli družstvo ŠK Jeseník „B“. Obě družstva nenastoupila úplně se všemi členy základní sestavy, ale zvlášť Jeseníku chyběly polské opory na prvních dvou šachovnicích, takže jsem pevně věřil v naše vítězství. Jako první dohrál Víťa (5. šach.). Hrála se pravděpodobně sicilská s opačnými rošádami (ovšem velkou rošádu udělal černý) a takové pozice má Víťa rád a tak mi zanedlouho hlásil, že vyhrál. Ani nevím jak. Potom jsem vyhrál já (1. šach.). Soupeř se černými v anglické zaměřil na výměnu mého domovníka (Se6, Dd7, Sh3), ale stálo ho to nějaký čas, a když pak ne úplně šťastně manévroval jezdcem Jf6-e8-c7, stačilo otevření centra k zisku nějakého pěšce. Soupeř se snažil vykoupit obětí kvality, ale neměl za ni vůbec nic a partie již dlouho netrvala. Brzo jsme tedy vedli 2-0.
Poté se chvíli nic zásadního nedělo. Jen Dan (4. šach.) stál černými v grünfeldově indické pod útokem soupeře, který obětoval věž na a1 za černopolného střelce. Téměř všechny figury bílého směřovaly na královské křídlo, ale Dan se dobře bránil a když se mu podařilo vyměnit dámy bylo jasné, že jedinou překážkou vítězství je jeho časová tíseň. Tu Dan zvládl na jedničku a zaknihovali jsme další bod. V této chvíli přišly nabídky remízy na 7 a 8. desce. Tam hráli naši nejmladší Sára a Manfréd. Oba hráli od začátku pěkné, zdravé šachy a jejich pozice byly zhruba v rovnováze, tak nebyl důvod remízu (remízy) odmítat. Vedeme tedy 4-1, ale pak se situace začala trochu komplikovat.
Míša (3. šach) bílými hrál nějakou variantu katalánu a vznikla přibližně rovná pozice, ve které se snažil využít oslabený kryt černého krále (dvoupěšec na f-sloupci). Figur bylo ale málo a jeho soupeř vynutil brzo výměnu dam, takže bylo po útoku a poziční výhoda (a i materiální) byla již na straně soupeře. Sníženo 4-2. Na druhé šachovnici Petr hrál nimcovičovu indickou a poté co černými vyrovnal, se začala překlápět výhoda na jeho stranu. Potom však při časové tísni jeho soupeře zřejmě předčasně vyjasnil situaci a z výhody nebylo nic. Naopak soupeř měl pěšáčka více a snažil se hrát na výhru.
Také na šesté šachovnici se situace nevyvíjela podle našich představ. Honza černými v zahájení zřejmě obětoval kvalitu za pěšce, ale oslabené postavení jeho krále moc nadějí nevzbuzovalo. Jeho soupeř se toho snažil využít, a když jsem se později na pozici podíval měl již náš hráč jezdce a střelce proti dvěma věžím. Objektivně byla pozice zřejmě prohraná, ale Honza bojoval a získal jednu kvalitu zpět a když byl krůček od remízy, tak bohužel uklouzl a soupeř již svou šanci nepustil.
Takže sníženo na 4-3 a poslední dohrával Petr, který v remízové věžovce odolával pokusům soupeře. To se mu v poklidu podařilo a zvítězili jsme tedy 4,5-3,5.
Komentáře již byly uzavřeny.