Aktuality

Tuto neděli jsem měl poprvé v této sezóně příležitost dělat kapitána našeho Béčka, když jsme zajížděli k utkání krajského přeboru do Zlatých Hor. Cesta to není krátká, ale naštěstí víceméně přálo počasí, takže vše proběhlo hladce a bez zdržení. Družstvo domácích je záludné v tom kolik nastoupí polských legionářů, takže před zápasové prognózy mohli být různé. Vzhledem k tomu, že ani jedno družstvo nemělo body na rozdávání, čekal jsem spíše silnou polskou trojku. Mé očekávání se naplnilo do puntíku, když domácí nastoupili v základní sestavě s třemi nejsilnějšími polskými oporami.

Zápas byl, jak se dalo očekávat, od začátku vyrovnaný. Přesto se začal vyvíjel v náš prospěch, když na osmé Honza získal brzy po zahájení pěšce více a také Ivo Škvír (7. š.) uloupil bez náhrady jednoho pěšáčka. Navíc Marek Růžička (4 š.) v královském gambitu soupeře přehrál a stál na výhru. Ostatní pozice byly zatím v rámci rovnováhy. Pak se však věci začaly komplikovat.

Nikola Gregůrková (6 š.) se dostala pod tlak svého zkušenějšího soupeře a byla ráda za nabídku remízy, kterou jsem odsouhlasil. Čím dál víc se také schylovalo k neštěstí na první desce, kterou hájil Michal Hrabal, když vývin jezdce na c6 nebyl ideální, a dle svých slov po partii Michal nenalezl správný plán hry a jen v podstatě přihlížel, jak soupeř rozvíjí útok na královském křídle, který rozhodl.  Také Jirka Čala na třetí šachovnici stál černými trošku hůře. Sice chvíli to vypadalo, že by to mohl být bílý, kdo bude mít problémy, kdyby Jirka zahrál v pravý moment f7-f5 (dle mého náhledu kibice). Ovšem v šarvátce na královském křídle si jeho soupeř počínal lépe a obětí figury získal neodrazitelný útok.

Najednou prohráváme 2,5-0,5. Naštěstí zaúřadoval Matěj Hrabal (5 š.), kdy ve hře dvou jezdců vznikla divoká pozice, které jsem moc nerozuměl, ovšem dle spotřeby času to byl Matěj, kdo tahá za delší konec. A ani nevím jak, přiměl soupeře ke kapitulaci. Pak bohužel Ivo na sedmé nedotáhl svůj dobrý výkon ke zdárnému konci, realizace pěšce neprobíhala tak ideálně jak by si asi představoval, vznikla ostrá pozice, kde Ivo zapomněl pokrýt svého postouplého pěšce a jeho likvidace se mu stala osudnou. Naštěstí Honza si počínal zkušeněji. Sice realizace pěšce navíc také nebyla úplně bez poskvrnky, ale povedlo se. Takže 3,5-2,5 pro domácí.

Jako předposlední jsem dohrál já, bílými v anglické pozice dlouho nevybočila z mezí rovnováhy a při zaváhání soupeře v časové tísni jsem získal dokonce lehce lepší koncovku, ve které jsem se spokojil s opakováním tahů. Po partii v analýze se přihlížející snažili dokázat, že má pozice byla přivyhraná, ne-li dokonce rovnou vítězná. Ale při zapnutí šachového motoru, mi byla přiznána opravdu jen malá výhoda.

Takže stav byl 4-3 a poslední, kdo se snažil ukořistit pro nás nějaký zápasový bod, byl Marek. Jak už jsem zmiňoval dříve, získal výbornou pozici s materiální i poziční převahou, pak se mu ale figurky nějak zamotaly, a vznikla koncovka stejnobarevných střelců. Sice s pěšcem víc, která však vyhrát nešla.

Nakonec tedy těsná prohra, což je škoda. Vzhledem k průběhu zápasu, domácí byli tentokrát šťastnější. My budeme muset zabrat příště.