Jako kapitán jsem dostal za úkol napsat něco zajímavého o dalším utkání krajského přeboru s Jeseníkem. Po pravdě řečeno žádné drama a napínavý, vyrovnaný zápas se nekonal. Dokázali jsme na rozdíl od minulého kola poskládat relativně silnou sestavu se čtyřmi hráči základní sestavy a i lavička náhradníků se hbitě činila, takže skóre začalo rychle narůstat v náš prospěch.
Zabiják Petr Slovák a rozvážný Jáchym Bareš
První dohrál Peťa Slovák. Na třetí šachovnici se utkal s p. Zdeňkem Střechou. Jako obvykle v dámském gambitu odložil rošádu a agresivním pokračováním bránil soupeři v poklidu dokončit vývin. Na to, že za nás hraje relativně krátce, jsem toto již viděl. Tentokrát byl za to brzo odměněn ziskem dvou pěšců a realizace nebyla dlouhá. Vedeme 1-0.
Víťa Musil staví domeček (v pozadí Lukáš Vysloužil)
Jako druhá dohrála Hanka Obšívačová (7 š.). V pozici s pěšcem více se spokojila s remízou, což byla z mého pohledu trochu škoda, ale body se čekaly jinde. Nezklamal Víťa Musil hrající na páté šachovnici. Získal pozici s rošádou na opačných křídlech, což mu určitě vyhovovalo a také to brzy potvrdil a získal celý bod. Také Lukáš Vysloužil na šesté dokázal svého soupeře ve střední hře přehrát a ještě před časovou kontrolou zvýšil na 3,5-0,5. Když Jáchym na čtvrté se soupeřem postupně měnil všechny figury až v pěšcové koncovce uzavřeli smír, byli jsme již blízko vítězství.
Statečné Amazonky – Hana Obšivačová a Nikola Gregůrková
Bohužel pro hráče z Jeseníku to byl již poslední bodový zisk z tohoto zápasu. Hodně nadějně to vypadalo na osmé desce pro hráče hostů p. Šmoldase, který hrál bílými s naší nadějí Nikolou Gregůrkovou. Ukryl krále na dámském křídle a začal dotírat na černého kolegu ukrytého na křídle opačném. Útok vypadal opticky hodně nebezpečně, Nikola se však nelekla, pobrala nabízený materiál a když také problémy s časem zvládla na výbornou a udělala čtyřicátý tah v limitu, soupeř se vzdal.
Jako poslední dohrávaly první a druhá šachovnice. Na první Pepa Zedník s p. Hastíkem stál ze zahájení trochu lépe, pak černý dokázal zjednodušit materiál a dovézt partii do koncovky. Ale ani to mu nepomohlo, Pepa lepší pozici dokázal přeměnit v zisk dvou pěšců a posléze v celý bod.
Opory prvních dvou šachovnic – Pepa Zedník a Jarda Šobáň
Borcem nakonec jsem zůstal já, i když to ze začátku tak vůbec nevypadalo. V zahájení černými jsem získal brzo pěšce a vypadalo to na lehké vítězství. Soupeř ale dokázal získal protihru a já měl potíže naladit správnou souhru figur. Ztratil jsem dost času vymýšlením, jestli by se pěšec nedal vrátit v nějaké výhodné konstelaci, ale pokaždé jsem s výsledkem moc spokojen nebyl. Tak jsem pěšce radši držel až do koncovky jezdce proti střelci. Chvíli jsem myslel, že už jsem vítězství někde propásl, a že soupeř remízu udrží, ale v šesté hodině hry jsem dokázal najít skulinku a ukořistit druhého pěšce, po čemž soupeř již uznal marnost odporu a kapituloval.
Takže nakonec sedm kulí (myšleno 7-1). Pro soupeře trochu hrozivý výsledek, ale dle mého názoru naprosto spravedlivý. V žádné partii jsme nestáli hůře, nikdo nebyl ohrožen, a když se přidal kvalitní a bojovný výkon u všech členů družstva, zrodila se naše nejvyšší výhra v letošním ročníku.
Komentáře již byly uzavřeny.